Už staří Slované se vítali chlebem a solí. Chléb pro naši kulturu představuje jen velmi těžko nahraditelnou potravinu. Kdy vůbec vznikl ten nápad upéct si chleba a jak se vyvíjel v průběhu věků? Víte jak správně chléb upéct? A víte, že v průběhu historie lidé pekli chleba třeba i z rýže? Pojďte se společně s námi podívat chlebu na zoubek.
10 000 let př. n. l.
Ještě starý pračlověk sbíral a žvýkal zrna jen tak, jak je v přírodě našel. O tom, že by bylo možné je zpracovat, neměl ani tušení. Postupný vývojem, zhruba v době 10 tisíc let před našim letopočtem, dospěl člověk k tomu, že by zrna mohl pražit na ohni a následně je také drtit na prášek. Z takhle nadrceného obilí bylo možné připravovat různé kaše a dokonce péct jednoduché placky na rozpáleném kameni.
6 000 let př. n. l.
Starověcí Egypťané připravovali chléb smícháním rozdrceného obilí, vody a špetky soli. Jenže před 6 tisíci lety tuhle směs někdo zapomněl na slunci a těsto vykynulo. Tehdy se objevil první kvašený chleba.
4 000 let př. n. l.
Déméter je bohyní plodnosti země a rolnictví. Chléb se tak postupně stal základní potravinou obyčejného lidu. Postupně místní pekaři vymýšleli další a další druhy chleba, které byli vhodné pro zámožné boháče, ideální pro prostý lid a dostačující pro otroky.
Území České republiky
Nejstarší pec na území České republiky byla postavena zhruba v období kolem 4800-4600 let před našim letopočtem. Nacházela se u obce Bylany u Olomouce. Pekaři, jak tvrdí Kosmova kronika, se na královském dvoře objevili zhruba v 11. století. O tři další století později se u nás peklo již na 12 druhů chleba. Našli bychom mezi nimi obyčejný žitný, ječný nebo třeba perníkový, mazancový, žaludový, rýžový a pohankový.
Postupně se utváří celé pekařské cechy. Nejenom že udržují a často také zvyšují kvalitu poskytovaných služeb, ale také vymezují vztahy mezi mistrem, tovaryšem a učněm. Učeň musel vykonat učňovské zkoušky, aby se z něj stal tovaryš. A tovaryš musel vykonat mistrovské zkoušky a doložit, že má dostatečný majetek na zřízení vlastní pekárny.
Během období první republiky bylo registrováno na 13 tisíc pekáren, kde pracovalo více než 40 tisíc lidí. Často se jednalo o mistry pekaře a jejich rodinné příslušníky nebo místní učně, kteří hlavě rodiny pomáhali nejen s přípravou, ale s celkovým chodem pekárny.
V současnosti se pomalu snažíme vrátit částečně zpátky do minulosti. Pečeme si vlastní chleby, pořizujeme si malé domácí pekárny a vychutnáváme si chuť a vůni čerstvých chlebů během společných rodinných snídaní.